Připravili jsme povídání o třech „nej“
vodních nádržích,
které najdete na našem území.
Vodní nádrže mají v krajině zásadní význam. Umělá vodní nádrž odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona, kdy vodní nádrž slouží zejména ke vzdouvání a zadržování vod, umělému směrování odtokového režimu povrchových vod a ochraně povrchových vod. Nádrže s akumulačním objemem menším než 2 mil. m³, které jsou zároveň hluboké nejvýš 9 m, jsou považovány za malé vodní nádrže. Většina českých vodních nádrží je víceúčelová, základní funkcí je zpravidla akumulace vody. Vodní nádrže se sdružují do soustav, nejvýznamnější českou soustavou je Vltavská kaskáda. My si ve článku představíme tři nádrže, které se proti ostatním něčím liší.
… Slezská Harta je nejmladší z velkých vodních nádrží dokončená v roce 1997.
Nejstarší vodní nádrž Jordán,
Tábor
Jordán je vodní nádrž v Táboře o ploše přes 51 ha. Byla vybudována už v době, kdy Kryštof Kolumbus objevoval Ameriku, v roce 1492. Své jméno získal podle řeky Jordán ve Svaté zemi a původně zásoboval město pitnou vodou. Až do poloviny 19. století byl Jordán označován jako rybník. Teprve vysvětlení Ústavu pro jazyk český ČSAV označilo Jordán jako nádrž. V celé své historii byl Jordán vypuštěn jen v roce 1830 a nikdy nedošlo k jeho odbahnění. Až v roce 2014 tak Jordán zažil po pěti staletích premiéru, kdy se mu dostalo nové spodní výpusti, vyčištění a odbahnění. Dnes se můžete v letních měsících v Jordánu i vykoupat.
Největší vodní nádrž Lipno,
Lipno nad Vltavou
Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. Délka vzdutí dosahuje 42 km, nejširší je nádrž 5 km u Černé v Pošumaví. Na pravobřežní straně zasahuje až ke státním hranicím s Rakouskem. Lipenská přehrada je součástí vltavské kaskády a je jejím nejvýše položeným stupněm (726 m). Vody gigantické údolní nádrže Lipno zalily převážnou část rozlehlé vltavské kotliny. Plocha hlavní nádrže je asi 4 870 ha, objem 309 milionů m3.
Nádrž tvoří sypaná hráz s těsnícím jádrem o výšce 25 m a délce 296 m. Je vybavená ocelovými kesony o váze 60 tun proti prosaku vody a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na vrstevnici 729 m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou a Vyšší Brod. Před samotnou hrází zatéká voda do vodní elektrárny Lipno I. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu 60 MW. Nemá dostatečný výkon na to, aby dlouhodobě udržovala vysokou výrobu energie, proto slouží jen jako špičková elektrárna pro doplnění ostatních.
Vodní nádrž Lipno plní několik funkcí. Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty. Dále jde díky vodní elektrárně Lipno I o zdroj elektrické energie. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem pitné vody. Díky zrušení mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem, ty zde začaly jezdit v roce 2015.
Vzdutí je umělé zvýšení, vzedmutí hladiny vodního toku pomocí vodního díla, nejčastěji přehrady nebo jezu. Parametrem těchto vodních děl je délka vzdutí, tedy vzdálenost od hráze do místa, kde končí volná hladina vodního toku. |
Nejvyšší vodní nádrž Dalešice,
Dalešice (Třebíč)
Vodní dílo Dalešice je přečerpávací vodní nádrž, která leží na řece Jihlavě jihovýchodně od Třebíče. Nádrž byla vybudována v letech 1970 až 1978 a její součástí je dolní nádrž Mohelno. Vzdutí hladiny je dlouhé 22 km. Objem nádrže 127,3 mil. m³ řadí Dalešice k největším na Moravě. Nadmořská výška vodní plochy je 381,5 m, max. hloubka 85,5 m je největší v České republice.
Těleso hráze (100 m) je dokonce druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě (vyšší je hráz přehradní nádrže Gura Apelor v Rumunsku 168 m). Hráz nádrže je sypaná, tvořená rokfilovou technologií s jílovým těsnícím jádrem. Dosahuje kóty 384 m n. m., je 350 m dlouhá a 8 m široká. Protože jíl nesmí při ukládání navlhnout, jinak by hrozilo, že celá hráz ujede, byl navážen několikrát, pokaždé totiž zmokl. Při výstavbě zde v roce 1974 režisér Jiří Menzel natočil film Kdo hledá zlaté dno.
Hlavním účelem nádrže je zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, jež se čerpá z vodní nádrže Mohelno. Dále přehrada slouží ke krátkodobému nahrazení jednoho bloku jaderné elektrárny, k výrobě špičkové elektrické energie. Mimo energetiku slouží nádrž pro dlouhodobé vyrovnávání průtoků v řece, ke snižování povodňové špičky v dolním toku, sedimentaci nečistot a pro rekreační využití.
Text: Jan Kodl • Foto: Jan Barančík