Každý den čerpá 2,6 milionů m3 vody, získala certifikaci pro black start a patří mezi největší divy v ČR.
Dlouhé stráně slaví 25 let.
Leží na Moravě, v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk. Při běžné cestě autem si tohoto velkolepého vodního díla ani nevšimnete, přestože by se do horní nádrže vešlo 15 fotbalových hřišť a denně přečerpá až 2,6 milionů litrů krychlových vody.
Výstavba elektrárny byla zahájena v květnu 1978. Na počátku osmdesátých let však byla z rozhodnutí centrálních orgánů převedena do útlumového programu. V roce 1985 došlo k modernizaci projektu a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. Do provozu byla elektrárna uvedena v roce 1996. V letošním roce tedy oslaví úctyhodných 25 let. Elektrárna plní v elektrizační soustavě několik významných funkcí - statickou, dynamickou a kompenzační.
Statickou funkcí se rozumí přeměna nadbytečné energie v soustavě na energii špičkovou - v době přebytku elektrické energie v síti (především v noci) se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. Dynamickou funkcí přečerpávací vodní elektrárny se rozumí schopnost plnit funkci výkonové rezervy systému, vyrábět regulační výkon a energii a podílet se na řízení kmitočtu soustavy.
Elektrárna je řešena jako podzemní dílo. Obě soustrojí jsou umístěna v podzemí, v kaverně o rozměrech 87,5 x 25,5 x 50 m. Souběžně s kavernou turbín se v podzemí nachází komora transformátorů, která má rozměry 115 x 16 x 21,7 m. V této komoře jsou dva blokové trojfázové transformátory, rozvodny 22 kV a další zařízení.
Horní nádrž je s podzemní elektrárnou spojena dvěma přivaděči, každým pro jedno soustrojí. Přivaděče mají délku 1 547 m a 1 499 m. Elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o průměru 5,2 m. Tunely jsou dlouhé 354 a 390 metrů. Dolní nádrž se nachází na říčce Divoká Desná. Nádrž má celkový objem 3,4 mil. kubických metrů, výšku hráze 56 m, kolísání hladiny 22,2 m.
Horní nádrž se nachází na hoře Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 m. Má celkový objem 2,72 milionu metrů krychlových. Technologický proces zajišťují dvě reverzní turbosoustrojí, každé o výkonu 325 MW. Výkon reverzní turbíny při čerpadlovém režimu činí 312 MW, při turbínovém až 325 MW. Kromě správní budovy s velínem se na povrchu nachází objekt vývodového pole se zapouzdřenou rozvodnou 400 kV, dílny a sklady, garáže, čistírna odpadních vod a úpravna vody.
Francisova turbína v útrobách PVE.
Celkové náklady na stavbu činily přibližně 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu. V létě 2007 proběhla generální rekonstrukce horní nádrže, která již byla v havarijním stavu, nejvíce byla poškozena asfaltová izolace.
Rekonstrukce spolu s výměnou řídicího systému stála zhruba 360 milionů korun.
V roce 2019 elektrárna získala certifikaci pro tzv. black start pro případ výpadku dodávek elektřiny (tzv. blackoutu). Dálkovým pokynem je možné v elektrárně Dlouhé stráně spustit dieselový generátor, který umožní spustit jednu vodní turbínu, kterou zahájí dodávku proudu do 172 km dlouhého vedení, což umožní nabuzení, rozběh a opětovné přifázování k síti elektrárny Chvaletice a bude tím možné obnovit provoz elektrické soustavy.
Největší reverzní vodní turbína v Evropě,
elektrárna s největším spádem
a největším instalovaným výkonem v České republice.
Přes aktuální popularitu vyvolávala zejména zpočátku stavba kritiku veřejnosti hlavně proto, že se elektrárna nachází uvnitř chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Při výstavbě byl odebrán vrchol z masivu Mravenečníku a přetvořen pro účely zadržování vody v horní nádrži. Z ekologických důvodů je proto provoz umístěn v podzemí. Mimo významné technické vlastnosti je PVE Dlouhé stráně také zajímavým a vyhledávaným turistickým cílem. Celý komplex si lze prohlédnout na komentované exkurzi. Možná také proto se přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů.
České republiky. Zařadila se tak mezi nejvýznamnější české památky jako jsou třeba hrad Karlštejn nebo zámek Hluboká. V samotném finále hlasovací soutěže se stala dokonce největším divem České republiky. Atraktivitě nahrává i snadná dostupnost. Od roku 2010 je horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny přístupná sedačkovou lanovkou z blízkého lyžařského areálu Kouty. Lanovka vás vyveze 4,5 km pod horní nádrž. K ní se potom dostanete pěšky, na kole nebo využitím minibusu, který tam jezdí kyvadlově.
Nově je horní nádrž přístupná také 2,5 km trasou lesem po červené značce, která vede až na korunu horní nádrže. Od horní nádrže navíc vede nejdelší sjezd na koloběžkách v ČR.
Text: Karel Redl, ČEZ a.s. • Foto: Jan Barančík, Archiv ČEZ